Ticho
Dlouho jsem si myslel, že chlap musí všechno zvládnout sám.A skoro mě to zlomilo. Že tak to prostě je.Nezhroutit se.Nestěžovat si.Neříkat, že Tě něco bolí. Tak jsem mlčel. Když mě něco štvalo, držel jsem to v sobě.Když jsem měl strach, dělal jsem, že ho nemám.Když jsem byl unavený, říkal jsem si, že to přejde. Jenže […]
Poslední generace
Narodil jsem se v roce 1991. Je mi přes třicet let, ale v Duši mi je pořád patnáct. Nejsem v tom sám. Jsme v tom spolu, my, děti narozené mezi lety 81 a 96. Jsme most.Poslední generace, která si pamatuje svět bez internetu. Ten klid před připojením. Pamatujeme si, že signál k návratu domů nebylo […]
Prázdný řádky
Někdo mi řekl, že píšu prázdné řádky.Že je to, co dělám, jen blábolení. Na chvíli to zabolelo.Ego se ozvalo jako první. Chtělo vysvětlovat. Chtělo dokazovat, kolik probdělých nocí a skutečných emocí v těch slovech je. Pak jsem se na ty řádky podíval znovu. A měl pravdu. Jsou tam.Ty bílé prostory mezi větami.Místa, kde nic není. […]
Pořádky
Dlouho jsem si myslel, že mám rád pořádek. Že jen já vím, jak mají věci fungovat.Jak se správně lije voda na čaj. Že cereálie patří do misky dřív než mléko.Že věci mají mít systém. Logiku. Řád. Ve skutečnosti jsem měl rád kontrolu. Řád mi dával pocit bezpečí. Když věci dávaly smysl, svět byl předvídatelný.A když […]
Espresso
Váha musí sedět.Je to jeden z mála momentů dne, kdy vím přesně, co dělám. Kdy mám pocit, že chaos venku nemá šanci proniknout dovnitř. Mlýnek drtí zrnka a v kuchyni se rozline vůně.Slib, že svět bude na chvíli v pořádku. Pak přijde tlak.Dřív jsem se ho bál. Měl jsem pocit, že mě životní tlaky rozmačkají. […]
Rituály
Zapaluji Palo santo.Už po sté čistím prostor od svých démonů, kteří se mě občas snaží obejmout. Neútočí. Jen jsou blízko.Ta podmanivá vůně mě uklidňuje a je drží v odstupu.Aspoň na chvíli. Zavírám oči.Zhluboka se nadechnu.Pomalu vydechnu. V hlavě se rozprostře tma a ticho. Není v nich nic hrozivého. Jen prázdno. Jen já.Bez rolí, bez očekávání, […]