Snění

Budí mě slunce.
A Tvoje teplo vedle mě.

Jsi ještě rozespalá.
Vlasy rozcuchané, bílé tílko, ticho.

Voníš jinak, než cokoliv, co znám.
Víc než ranní káva.
Jako Vanilkové nebe.

Jdu do kuchyně.
Pár kroků.
Vajíčka, chleba, máslo.

Slyším Tě za sebou.

Přitulíš se a já zapomenu, co jsem chtěl udělat.

Ten moment.
Kdy je všechno jednoduchý.
Bez otázek.
Bez hlavy.

Jen Ty a já.

Zazvonil budík.
Nebo zvoní už dlouho?

Otevřu oči.
Déšť.
Ticho.
Prázdná strana postele.

Žádná vůně.
Žádné teplo.

Jen já.

Snídám sám.
A v hlavě pusto.

Asi se mi zdálo o štěstí, co nenastalo.

Sedím.
Dívám se před sebe.

A říkám si, jestli si na mě někdy vzpomeneš.