Šestka

Jsem šestka.
Hledám domov v Duši, nejdřív v té své, ale přiznávám, že často i v Duších ostatních.
Hledal jsem ho u Tebe.
Bylas můj bezpečný přístav, moje blízkost, moje jistota.
A proto jsem se ztratil, když Tvoje světlo v majáku přestalo plát.
Jako by zhaslo i ve mně.

Jako správná šestka jsem na sebe bral Tvoji zodpovědnost.
Chtěl jsem Ti ulehčit, chránit Tě před vším. A při každém problému jsem hledal chybu v sobě.
Udělal jsem hodně chyb. Místo abych Ti řekl, co cítím, zraňoval jsem sebe tichem a říkal si, že je to správné.

Nepouštím si k sobě každého.
Pamatuješ, jak dlouho jsi čekala, než jsem se úplně otevřel? Nešlo to lehce.
Ale když už se otevřu, je to se vším všudy. A i dnes ten cit nechce odejít. Ne proto, že bych se nechtěl posunout dál, ale protože ty kořeny sahají hluboko.

Vždy jsem do vztahů dával všechno.
Opory pro druhé jsem měl na rozdávání, možná proto, že jsem ji sám potřeboval. Nikdy jsem si neuměl říct o pomoc.
Nechtěl jsem nikoho zatěžovat, tak jsem všechno nesl sám. Byl jsem ochotný se rozdat, i když jsem zpátky nedostával nic.

Neříkám, že jsem nikdy nelhal. Jedna z těch lží mě dovedla až sem.
Byla zbytečná a svým způsobem zbabělá. A trápilo mě, že jsem ji vůbec vyslovil.
Na druhou stranu bolelo i to, když jsem říkal pravdu a přesto byl obviněn ze lži.
Moje pravda nikdy neměla stejnou váhu jako lež.

Myslel jsem si, že vydržím všechno.
Že mě nic nezlomí.
Jak jsem se mýlil.

Bylas můj kryptonit.
A když jsem o Tebe přišel, propadl jsem se do temnoty, ze které jsem neviděl cestu ven. Hledal jsem světlo všude okolo, jen jsem zapomněl, že ho musím hledat uvnitř sebe.

Dnes už vím, že až znovu pevně stanu na nohách, jen tak mě něco nezlomí. Každý pád je zkušenost, kterou beru. A chápu, že pro posun je někdy potřeba i zakopnout.
Sama jsi říkala „Chyba je kámoš.“ a já to konečně beru vážně.

Než začnu budovat vztahy jinde, musím vybudovat ten se sebou.
Bez příkras. Bez masek.

Musím začít brát svou citlivost jako dar, ne jako slabost. Nebát se projevit. Nebýt potichu, když mě něco bolí. Vždycky jsem měl talent věci opravovat a zároveň dnes vím, že na mně není nic rozbitého.

A pořád budu ten nejvěrnější blázen, který se bude starat o blaho toho, kdo bude po mém boku.
Jen už u toho nezapomenu na to svoje.

S Láskou, Já.