Domov

Co je to vlastně domov? Co definuje to, že se někde cítíš doma, a jinde zase ne? Je to klid v hlavě a v Duši? Je to vůně člověka, který tomu místu dodává jiskru? Je to společné vaření, večerní drink, sledování seriálů, nebo jen vědomí, že vedle Tebe někdo dýchá?

Co je to vlastně domov?

Pro každého asi něco jiného. A pro mě to vždycky bylo místo vedle Tebe, ať už bychom bydleli kdekoliv. Bylo by to nejútulnější místo na světě.

Přiznávám, že jsem se teď ztratil. A místo, kde jsem, mi domov ani vzdáleně nepřipomíná. Možná je to tím, že je až příliš blízko tomu skutečnému, který jsme spolu budovali.

A ano… vím, že se zase vracím tam, kam nechci. Ale uznej, že to jako definice domova prostě sedí. Je to místo, kde může tvoje Duše odpočívat. Kde z Tebe všechno spadne. Kde máš otevřenou náruč, přání dobré noci a dobrého rána, kde dostaneš pusu na dobrou noc a obejmutí na přivítanou.

No… dost bylo snění.

Vím, že ten skutečný domov musím začít budovat nejdřív v sobě. Je to další krok, který mě má probudit. A já to vidím. Jak bych se mohl cítit dobře někde venku, když ještě nejsem v pořádku uvnitř?

Tak tedy. Domov je asi tam, kde se Duše cítí dobře. Kde to zapadne jako dílek puzzle na své místo. A ten první dílek musím najít v sobě. Bez toho nebudu doma nikde.

Až uvnitř mě bude klid, přenese se i do prostoru kolem. Ať už bude vedle mě kdokoliv, nebo nikdo.

Takhle dnes chápu domov. Ne jako místo, ale stav. A až ho v sobě znovu najdu, zbytek si najde mě.

S Láskou, Já.