Z porcelánu
Asi je to náš společný vzorec. Hledat rozbité lidi a snažit se je spravit. U mě to byl často spasitelský komplex, ten tichý pocit hrdinství, když někomu pomůžu, stanu se tím dobrým. U Tebe to bylo spíš samaritánství. Pomáháš lidem vstát na nohy, i těm, kteří by pro Tebe nepohnuli ani prstem.Možná v tom hledáš […]
Z popela
Mohl bych do nekonečna psát srdceryvné řádky o tom, jak bolí odchody, na které nejsme připravení. Mohl bych se dál topit sám v sobě, držet se svých splínů jako jistoty, protože bolest je aspoň něco, co znám.Ale to by mě drželo přesně tam, kde být nechci. Neříkám, že už to nebolí. Pořád se mi chce […]
Cesty
Ahoj, to jsem zase já.Chtěl bych Ti jen dát vědět ze svých cest mojí hlavou. Chtěl jsem poslat dopis, ale odtud to úplně nejde. Často bloudím a neumím srovnat směr, je to pořád od kraje ke kraji, nahoru a dolů. Nevím jestli ta cesta není moc úzká nebo moc strmá, a jestli nakonec neskončím někde […]
Sám sebou
Jsi tam ještě? Uvnitř toho rozpadlého království. Správce vzdušného zámku, který dávno spadl na zem. Vím, že se ho snažíš stále postavit zpátky, ale o to už přeci nikdo nestojí. Vím, že se snažíš ze všech sil, lepíš ty díry v sobě a bráníš se citům, které tam ještě jsou. Vím, že se Ti v […]
Stavy
Opět mi v hlavě znějí hlasy. Opět poslouchám jak jsem špatný, jak to nezvládám, jak mě nikdo vlastně nemůže mít rád. Je nad ránem a celé město spí, jen já tu pochoduji po bytě, který jen vzdáleně připomíná domov, dýchám zhluboka, snažím se zastavit ten třes a tíhu na Duši. Snažím se najít kotvu, která […]
Já
Ahoj. To jsem zase já. Pořád jsem tady s Tebou. Možná to nevidíš, možná jsem se stal trochu samozřejmostí ve všem tom spěchu a stresu, který poslední dobou zažíváš, ale jsem tady. Víš občas si říkám jestli jsem pro Tebe tak důležitý jako všichni ostatní, kterým se snažíš vyhovět a zavděčit. Jestli si vůbec všímáš […]