Gamer

Jsem hráč.
Vždycky jsem byl.
Vyrostl jsem na hrách, které nebyly fér.

Žádné šipky.
Žádné návody.
Žádné označené cíle na mapě.

Když ses ztratil, byls ztracený.
Když se nepovedl skok, spadl jsi.
Když jsi prohrál, začínal jsi znovu.

A víš co?

Možná právě proto se tak nerad vzdávám.
Někde hluboko ve mně pořád žije kluk, který strávil celé odpoledne snahou dostat se přes jeden jediný level.
Ne proto, že by byl talentovaný.
Ale protože byl tvrdohlavý.

Hry mě nenaučily vítězit.
Naučily mě prohrávat.

Pořád dokokola.

A stejně to zkusit znovu.

Dneska si uvědomuju, že si tenhle přístup nosím i v životě.
Když něco nevyjde, nehledám restart.
Hledám další pokus.
Když se ztratím, snažím se najít cestu.
A když spadnu? Tak se většinou zvednu.

Ne protože jsem silný.
Ale protože jsem to dělal celý život.

Možná právě proto mám rád staré hry.
Nepřipomínají mi dětství.
Připomínají mi, že některé věci nejdou obejít.

Musíš je odehrát.
Level po levelu.
Boss po bossovi.
A někdy i život po životě.

Nejsem člověk, který vždycky vyhrál.
Ale člověk, který pokaždé zmáčkl Continue.