Důvody

Hledal jsem důvody, proč pokračovat, když se vše zdálo neřešitelné. Když jsem někde v hloubi Duše neměl sílu ani chuť jít dál. Když se mi hroutil svět a nebyl nikdo, kdo by mě zachytil. Když jediná vidina úlevy a vysvobození připomínala Zubatou.

Snažil jsem se najít důvod pokračovat všude okolo a měl pocit, že žádný pádný neexistuje. Připadal jsem si jako špatný vtip, jako troska bez východiska. Po dlouhé době jsem neviděl řešení. Moje schopnost zvládat problémy byla k ničemu. Byl jsem jako myš chycená v pasti vlastní hlavy, bez úniku.

Pak jsem začal hledat důvody, jak Tě začít nenávidět, abych se od Tebe odpoutal.
A musím se přiznat, nenašel jsem jediný, protože i přes všechny těžkosti mi s Tebou bylo hezky.
Věř mi, pátral jsem po nich, jak nejlépe umím.
Místo nenávisti jsem nacházel pochopení. A uvědomění, že tohle všechno nebylo jen o mně nebo o Tobě. Tu poslední bitvu jsme prohráli každý zvlášť.

Teď už vím, co příště můžu udělat lépe. A věřím, že Ty také. Nemohl jsem Ti dát sebe v plné velikosti, protože jsem někde ztratil sám sebe. A jak bys mě pak mohla milovat, když jsem já nebyl já?

V tichu svého nového světa jsem pochopil, že ten důvod, proč být, jsem jen a pouze já. Nemůžu hledat důvody k existenci venku, dokud je nenajdu uvnitř. Často se poslední dobou dívám sám sobě do očí. Mluvím se svými démony. S tím malým já, které nerozumí tomu, proč jsem ho roky ignoroval. Se svým vnitřním kritikem, kterému tohle všechno občas přijde jako blbost. Někdy je to těžká zkouška, učit se mít se rád.

A tak hledám důvody, proč je dobré být sám sebou. Jak nevyhasnout na cestě, která se stočila jinam, než jsem si přál. Hledám důvody, jak se mít rád, jak si dát Lásku, která mi chybí. Abych ji pak mohl poslat dál. Jak stát rovně, i když mám tisíc důvodů se zlomit.

Přestal jsem v Tobě hledat důvody, proč žít.
Našel jsem v Tobě jiný důvod, milovat život.
A to si chci zachovat.

Stále hledám důvody, proč být.
Ale teď už v sobě.

S Láskou, Já.